Po absolvování tehdejší Fakulty technické a jaderné fyziky ČVUT v roce 1962 se odborně zaměřil na problematiku neutronové aktivační analýzy a později dozimetrie neutronů směsných polí. V 70. - 80. letech minulého století se podílel na organizaci národních a mezinárodních porovnání v oblasti havarijní dozimetrie neutronů a publikoval řadu prací v našich a zahraničních časopisech. Po roce 1989 nejprve pracoval v Centru hygieny záření v Praze, kde se věnoval zejména dozimetrii zevního ozáření, se zaměřením na radiační ochranu a havarijní připravenost. Po spojení systému radiační ochrany s jadernou bezpečností v roce 1995 pracoval 10 let na Státním úřadu pro jadernou bezpečnost, z toho 8 let ve funkci náměstka pro radiační ochranu. Od roku 2005 se vrátil na původní pracoviště, do dnešního Státního ústavu radiační ochrany, kde ve funkci náměstka ředitele se opět věnoval problematice radiačního monitoringu a havarijní připravenosti. Vedl výzkumný projekt zaměřený na problematiku radiologického terorismu.